V únoru nám začala postní doba, ve které jsme vybízeni dát si nějaké předsevzetí... Možná to v nás vzbudí spíše nevoli... To už zase nebudu moct jíst sladkosti? Anebo koukat na televizi? S dětmi jsme si povídali o tom, jaké předsevzetí zvládneme, zda jsme schopni na sobě trochu zapracovat a udělat dobrovolně i to, co se nám zrovna nechce? Možná toho budeme schopni, pokud pochopíme, že každým naším krokem na cestě předsevzetí vlastně zdobíme své vlastní srdce... Když jsem schopen dát přednost, podělit se s kamarády, když třeba jednou týdně nachystám večeři pro celou rodinu, pak ozdobím svoje srdce tak, jako jsme si ho v hodině ozdobili i my.